Základní kapitál v roce 2025: Kolik skutečně potřebujete?

Definice základního kapitálu v obchodním právu

Základní kapitál představuje v obchodním právu České republiky souhrn všech peněžitých i nepeněžitých vkladů společníků do společnosti. Tento fundamentální prvek obchodních korporací je zakotven v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Jedná se o účetní položku, která vyjadřuje hodnotu majetkových vkladů společníků a je součástí vlastního kapitálu společnosti.

V případě společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) je minimální výše základního kapitálu stanovena na 1 Kč, což představuje významnou změnu oproti dřívější právní úpravě, kdy byla minimální hranice 200 000 Kč. Tato liberalizace měla za cíl zpřístupnit podnikání širšímu okruhu zájemců a snížit administrativní bariéry vstupu do podnikání. U akciové společnosti (a.s.) je situace odlišná - zde zákon stanovuje minimální výši základního kapitálu na 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.

Základní kapitál plní několik důležitých funkcí. Především slouží jako určitá forma garance pro věřitele společnosti, byť v současné době je tato funkce částečně oslabena, zejména u společností s ručením omezeným. Dále představuje majetkový základ společnosti a určuje míru účasti jednotlivých společníků na společnosti. V případě akciových společností je základní kapitál rozdělen na akcie, přičemž jejich nominální hodnota v součtu musí odpovídat výši základního kapitálu.

Při zakládání společnosti musí být základní kapitál zapsán do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceny vklady v zákonem stanovené minimální výši. U společnosti s ručením omezeným musí být splaceno alespoň 30 % každého peněžitého vkladu, u akciové společnosti pak musí být splaceno alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií a celé emisní ážio.

Nepeněžité vklady do základního kapitálu musí být oceněny znaleckým posudkem a musí být hospodářsky využitelné ve vztahu k předmětu podnikání společnosti. Nemohou jimi být služby nebo práce. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. V případě nadhodnocení nepeněžitého vkladu ručí zakladatelé společnosti společně a nerozdílně do výše nadhodnocení v době vzniku společnosti.

Změny základního kapitálu jsou možné pouze za podmínek stanovených zákonem a musí být schváleny valnou hromadou společnosti. Zvýšení základního kapitálu může být provedeno novými vklady, z vlastních zdrojů společnosti nebo kombinací těchto způsobů. Snížení základního kapitálu je složitější proces, který musí respektovat práva věřitelů společnosti a nesmí vést k poklesu základního kapitálu pod zákonem stanovené minimum.

Minimální výše základního kapitálu pro s.r.o.

V České republice je minimální výše základního kapitálu pro společnost s ručením omezeným stanovena na symbolickou 1 Kč. Tato částka platí od roku 2014, kdy došlo k významné novelizaci obchodního zákoníku. Před touto změnou byla minimální výše základního kapitálu stanovena na 200 000 Kč, což představovalo pro mnoho začínajících podnikatelů významnou překážku při zakládání společnosti. Současná právní úprava tak výrazně zjednodušila proces založení s.r.o. a zpřístupnila tuto formu podnikání širšímu okruhu zájemců.

I přes možnost založení společnosti s minimálním vkladem 1 Kč je důležité si uvědomit, že výše základního kapitálu by měla odpovídat plánovanému rozsahu podnikatelské činnosti. Základní kapitál totiž slouží jako určitá forma záruky pro věřitele a obchodní partnery. Společnost s příliš nízkým základním kapitálem může působit nedůvěryhodně a mít problémy při jednání s bankami, dodavateli či při účasti ve výběrových řízeních.

Vklad do základního kapitálu může být realizován jak peněžitou, tak nepeněžitou formou. V případě nepeněžitého vkladu je nutné nechat jeho hodnotu ocenit znaleckým posudkem. Peněžitý vklad musí být před zápisem společnosti do obchodního rejstříku splacen minimálně z 30 %, přičemž celková splacená částka musí činit alespoň 100 000 Kč. Pokud je základní kapitál nižší než 100 000 Kč, musí být před zápisem do obchodního rejstříku splacen v plné výši.

Při stanovení výše základního kapitálu je vhodné vzít v úvahu několik faktorů. Především jde o předpokládaný rozsah podnikatelské činnosti, potřebu počátečních investic, plánované provozní náklady a také konkurenční prostředí v daném odvětví. Dostatečná výše základního kapitálu může společnosti poskytnout lepší výchozí pozici při získávání úvěrů, uzavírání obchodních smluv a budování důvěryhodnosti na trhu.

Je třeba zdůraznit, že základní kapitál není totéž co provozní kapitál společnosti. Zatímco základní kapitál představuje souhrn vkladů společníků a je formálně zapsán v obchodním rejstříku, provozní kapitál zahrnuje skutečné finanční prostředky potřebné pro běžný chod společnosti. Správné nastavení výše základního kapitálu je proto strategickým rozhodnutím, které by mělo být učiněno s ohledem na dlouhodobé cíle a potřeby společnosti.

V praxi se často setkáváme s tím, že společnosti volí základní kapitál výrazně vyšší než zákonné minimum, obvykle v řádu desetitisíců či statisíců korun. Tento přístup může být výhodný zejména v případech, kdy společnost plánuje významné investice nebo očekává nutnost prokazovat svou finanční stabilitu. Vyšší základní kapitál také může sloužit jako určitá rezerva pro případné budoucí rozšíření podnikatelských aktivit nebo překlenutí období s nižšími příjmy.

Základní kapitál akciové společnosti

Základní kapitál představuje jeden z nejdůležitějších aspektů akciové společnosti a je tvořen souhrnem všech vkladů akcionářů. V České republice je minimální výše základního kapitálu stanovena na 2 000 000 Kč, případně 80 000 EUR, pokud společnost vede účetnictví v eurech. Tato částka představuje základní jmění, které musí být k dispozici při založení společnosti a slouží jako určitá forma záruky pro věřitele.

Při zakládání akciové společnosti je nutné, aby byl základní kapitál rozdělen na příslušný počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Akcie mohou být vydány v listinné nebo zaknihované podobě a mohou být na jméno nebo na majitele. Významným aspektem je skutečnost, že základní kapitál musí být zcela splacen před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud zákon nestanoví jinak.

V případě nepeněžitých vkladů do základního kapitálu je nezbytné jejich ocenění znalcem, kterého jmenuje zakladatel nebo představenstvo společnosti. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve stanovách společnosti. Znalecký posudek musí obsahovat popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění a zdůvodnění, jak znalec k ocenění došel.

Základní kapitál lze během existence společnosti zvýšit nebo snížit, přičemž obě tyto změny podléhají přísným zákonným pravidlům a musí být schváleny valnou hromadou. Zvýšení základního kapitálu je možné provést několika způsoby: upsáním nových akcií, z vlastních zdrojů společnosti nebo podmíněným zvýšením základního kapitálu. Při snižování základního kapitálu musí být dodrženy zákonné postupy na ochranu věřitelů, kteří mají právo požadovat zajištění svých pohledávek.

Význam základního kapitálu spočívá především v jeho garanční funkci vůči věřitelům společnosti. Představuje určitou minimální hodnotu majetku, kterou by společnost měla mít k dispozici pro své podnikání. Je důležité si uvědomit, že skutečná hodnota majetku společnosti se může od výše základního kapitálu výrazně lišit, a to jak směrem nahoru, tak i dolů.

V praxi se často setkáváme s tím, že společnosti volí základní kapitál ve výši zákonného minima, tedy 2 000 000 Kč. To je dáno především tím, že vyšší základní kapitál znamená větší administrativní zátěž při případných změnách a také větší finanční náročnost při zakládání společnosti. Nicméně některé společnosti, zejména ty působící v specifických odvětvích jako je bankovnictví nebo pojišťovnictví, musí mít ze zákona stanovený vyšší základní kapitál.

Pro budoucí akcionáře je důležité vědět, že vklady do základního kapitálu mohou být jak peněžité, tak nepeněžité, přičemž peněžité vklady musí být splaceny na zvláštní účet u banky, který je zřízen správcem vkladu. Tento účet slouží výhradně pro účely splacení vkladů a až do vzniku společnosti s ním nelze nakládat.

Způsoby splacení vkladů do základního kapitálu

Při zakládání obchodní společnosti je nezbytné řešit otázku splacení vkladů do základního kapitálu, což představuje jeden z klíčových kroků při vzniku společnosti. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným musí činit minimálně 1 Kč, přičemž tento minimální vklad může být jak peněžitý, tak nepeněžitý. U akciové společnosti je situace odlišná, zde zákon vyžaduje minimální základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.

Peněžité vklady představují nejběžnější a nejjednodušší způsob splacení základního kapitálu. Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé vkladové ážio a minimálně 30 % každého peněžitého vkladu. Zbývající část peněžitého vkladu musí být splacena nejpozději do pěti let od vzniku společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví lhůtu kratší. Peněžité vklady se splácejí na zvláštní bankovní účet, který správce vkladu zřídí specificky pro tento účel.

Nepeněžité vklady představují alternativní způsob, jak naplnit základní kapitál společnosti. Může se jednat například o nemovitosti, automobily, stroje, zařízení nebo jiný majetek, který lze ocenit. Zásadní podmínkou je, že nepeněžitý vklad musí být hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání společnosti. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být nepeněžité vklady splaceny v plné výši. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být stanovena znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 6 měsíců před vznikem společnosti.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy je vkladem nemovitost. V takovém případě musí vkladatel předat správci vkladu písemné prohlášení o vkladu nemovitosti s úředně ověřeným podpisem. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost až zápisem do katastru nemovitostí, přičemž návrh na zápis lze podat až po vzniku společnosti.

V praxi se často setkáváme s kombinací peněžitých a nepeněžitých vkladů. Správce vkladu, kterým bývá zpravidla jeden ze zakladatelů nebo banka, má povinnost vydat písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Toto prohlášení se přikládá k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Je důležité zmínit, že po vzniku společnosti musí být vklady uvolněny ve prospěch společnosti bez zbytečného odkladu. Pokud správce vkladu nesplní svou povinnost vydat splacené vklady společnosti, mohou se jednatelé nebo členové představenstva domáhat jejich vydání u soudu. Společníci ručí za splnění svých vkladových povinností společně a nerozdílně, a to do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

Změny výše základního kapitálu

Základní kapitál společnosti představuje důležitý finanční aspekt podnikání, který může v průběhu existence společnosti procházet různými změnami. Změny výše základního kapitálu jsou možné jak směrem nahoru (zvýšení), tak i směrem dolů (snížení). Tyto změny musí být vždy v souladu s platnou legislativou a stanovami společnosti.

Při zakládání společnosti s ručením omezeným je v současnosti minimální výše základního kapitálu stanovena na pouhou 1 Kč, což výrazně usnadňuje vstup do podnikání. U akciové společnosti je situace odlišná - minimální výše základního kapitálu činí 2 000 000 Kč, případně 80 000 EUR. Tato částka představuje určitou garanci serióznosti podnikatelského záměru a stability společnosti.

Zvýšení základního kapitálu může být realizováno několika způsoby. Nejčastěji se jedná o navýšení z vlastních zdrojů společnosti, kdy se převádějí prostředky z nerozděleného zisku minulých let nebo jiných fondů. Další možností je upsání nových akcií či převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů. Tento proces musí být schválen valnou hromadou a následně zapsán do obchodního rejstříku.

Proces změny základního kapitálu je poměrně komplexní a vyžaduje dodržení přísných formálních postupů. Návrh na změnu musí obsahovat důvody změny, způsob a rozsah změny, a také dopady na společnost a její společníky. V případě zvýšení základního kapitálu je nutné zajistit odpovídající dokumentaci, včetně znaleckých posudků při vkladech nepeněžitého charakteru.

Snížení základního kapitálu je možné pouze za předpokladu, že nebude ohrožena schopnost společnosti plnit své závazky vůči věřitelům. Věřitelé musí být o záměru snížení základního kapitálu informováni a mají právo požadovat zajištění svých pohledávek. Minimální výše základního kapitálu po snížení nesmí klesnout pod zákonem stanovený limit.

Změny základního kapitálu mohou mít významný vliv na hodnotu podílů jednotlivých společníků. Proto je důležité, aby byly tyto změny pečlivě zváženy a projednány se všemi zainteresovanými stranami. Společníci mají přednostní právo účasti na zvýšení základního kapitálu v poměru podle velikosti svých podílů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy společnosti zvyšují základní kapitál z důvodu posílení své pozice na trhu, získání lepšího přístupu k úvěrům nebo v rámci přípravy na významné investice. Naopak ke snížení základního kapitálu může dojít například při optimalizaci kapitálové struktury nebo při vypořádání ztráty z podnikání.

Každá změna základního kapitálu musí být řádně zdokumentována a zapsána do obchodního rejstříku. Účinnost změny nastává až zápisem do rejstříku, přičemž společnost musí předložit všechny požadované dokumenty a splnit zákonné podmínky. Celý proces může trvat několik týdnů až měsíců, v závislosti na složitosti změny a rychlosti administrativního procesu.

Ochrana věřitelů a základní kapitál

Základní kapitál společnosti představuje důležitý aspekt ochrany věřitelů v obchodním právu. V České republice je minimální výše základního kapitálu pro společnost s ručením omezeným stanovena na symbolickou 1 Kč, zatímco u akciové společnosti činí minimálně 2 miliony Kč, případně 80 tisíc EUR. Tato právní úprava vychází z moderního přístupu k ochraně věřitelů, který se již neorientuje primárně na výši základního kapitálu, ale na skutečnou schopnost společnosti dostát svým závazkům.

Tradiční koncepce ochrany věřitelů prostřednictvím vysokého základního kapitálu se v praxi ukázala jako ne zcela efektivní. Základní kapitál totiž představuje pouze účetní položku, která sama o sobě nezaručuje skutečnou majetkovou podstatu společnosti. V minulosti bylo běžné, že společnosti sice formálně disponovaly vysokým základním kapitálem, ale reálně neměly dostatek prostředků k úhradě svých závazků.

Současná právní úprava proto klade důraz na jiné nástroje ochrany věřitelů, jako jsou pravidla správy majetku společnosti, test insolvence před výplatou podílu na zisku, odpovědnost jednatelů za řádné hospodaření či povinnost vytvářet účetní rezervy. Základní kapitál tak již není primárním garantem ochrany věřitelů, ale spíše indikátorem serióznosti podnikatelského záměru.

Nízký požadavek na základní kapitál u společnosti s ručením omezeným významně usnadňuje zahájení podnikání a podporuje rozvoj malého a středního podnikání. Podnikatelé mohou své finanční prostředky efektivněji využít přímo v podnikatelské činnosti, namísto jejich vázání v základním kapitálu. Tento přístup odpovídá moderním trendům v evropském právu obchodních korporací.

Ochrana věřitelů je dále posílena povinností společnosti vytvářet a udržovat ostatní složky vlastního kapitálu, zejména rezervní fondy a nerozdělený zisk. Důležitou roli hraje také pravidlo o zákazu vrácení vkladů společníkům a přísná regulace výplaty podílů na zisku. Společnost může rozdělit zisk mezi společníky pouze tehdy, pokud to její hospodářská situace umožňuje a nedojde tím k ohrožení její solventnosti.

V praxi se ukazuje, že úspěšnost podnikání a schopnost dostát závazkům závisí především na kvalitě podnikatelského záměru, schopnostech managementu a efektivním řízení cash flow. Výše základního kapitálu má v tomto ohledu spíše psychologický význam pro obchodní partnery a potenciální investory. Moderní přístup k ochraně věřitelů tak klade důraz na reálnou ekonomickou situaci společnosti a její schopnost generovat dostatečné finanční prostředky pro úhradu svých závazků, nikoliv na formální výši základního kapitálu.

Základní kapitál je jako semínko, které musíte zasadit do půdy podnikání. Bez něj váš byznys nevyroste, ale pamatujte, že i z malého semínka může vyrůst mohutný strom

Radmila Procházková

Zápis základního kapitálu do obchodního rejstříku

Základní kapitál představuje důležitou součást každé obchodní společnosti a jeho zápis do obchodního rejstříku je klíčovým krokem při zakládání nového podnikatelského subjektu. V České republice je minimální výše základního kapitálu stanovena zákonem, přičemž pro společnost s ručením omezeným je tato částka stanovena na symbolickou 1 Kč, zatímco pro akciovou společnost činí minimální základní kapitál 2 000 000 Kč, případně 80 000 EUR.

Při zápisu základního kapitálu do obchodního rejstříku je nutné dodržet několik důležitých náležitostí. Především musí být základní kapitál řádně splacen v souladu se společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. U společnosti s ručením omezeným musí být před zápisem do obchodního rejstříku splaceno celé vkladové ážio a minimálně 30 % každého peněžitého vkladu. V případě jediného společníka musí být před zápisem splacen peněžitý vklad v plné výši.

Nepeněžité vklady musí být vneseny v plném rozsahu před vznikem společnosti. Tyto vklady musí být oceněny znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 6 měsíců před vznikem společnosti. Znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu jmenuje soud, případně jej vybírají zakladatelé společnosti ze seznamu znalců. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině.

Proces zápisu základního kapitálu do obchodního rejstříku začíná podáním návrhu na zápis společnosti. K tomuto návrhu je nutné přiložit veškeré požadované dokumenty, včetně dokladů o splnění vkladové povinnosti. Správce vkladu, kterým je obvykle jeden ze zakladatelů nebo banka, musí vydat prohlášení o splacení vkladů. Toto prohlášení je povinnou přílohou návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

V případě peněžitých vkladů je běžnou praxí založení zvláštního bankovního účtu, na který jsou vklady složeny. Banka následně vydá potvrzení o složení základního kapitálu, které slouží jako důkaz pro rejstříkový soud. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku může společnost s těmito prostředky volně nakládat.

Je důležité zmínit, že základní kapitál musí být udržován v minimální zákonné výši po celou dobu existence společnosti. Pokud dojde k jeho poklesu pod zákonnou hranici, je společnost povinna přijmout opatření k nápravě této situace. V opačném případě může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací.

Změny výše základního kapitálu jsou možné, ale musí být schváleny valnou hromadou a následně zapsány do obchodního rejstříku. Při zvýšení základního kapitálu musí být dodrženy zákonné postupy, včetně přednostního práva stávajících společníků na úpis nových podílů. Snížení základního kapitálu je složitější proces, který musí respektovat práva věřitelů společnosti a nesmí ohrozit její solventnost.

Nepeněžité vklady do základního kapitálu

Nepeněžité vklady představují významnou alternativu k peněžitým vkladům při zakládání nebo navyšování základního kapitálu společnosti. Jedná se o majetek, který má hospodářskou hodnotu a lze jej ocenit. Mezi běžné formy nepeněžitých vkladů patří zejména nemovitosti, movité věci, ochranné známky, patenty, know-how či celé fungující podniky. Zákon stanovuje přísné podmínky pro jejich vložení do společnosti, aby byla zajištěna ochrana věřitelů a ostatních společníků.

Základním předpokladem pro nepeněžitý vklad je jeho hospodářská využitelnost ve vztahu k předmětu podnikání společnosti. Vklad musí být oceněn znalcem, kterého jmenuje soud. Tento požadavek je klíčový pro zajištění objektivity ocenění a zamezení nadhodnocení vkladů. Znalecký posudek nesmí být starší než 6 měsíců před vznikem společnosti nebo před splacením vkladu. V případě, že by došlo k významnému poklesu hodnoty nepeněžitého vkladu před zápisem do obchodního rejstříku, je vkladatel povinen doplatit rozdíl v penězích.

Pro společnost s ručením omezeným platí, že minimální výše základního kapitálu činí 1 Kč, nicméně v praxi se doporučuje vyšší částka pro zajištění důvěryhodnosti společnosti. Při vkládání nepeněžitého vkladu musí být tento vklad zcela splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. U akciové společnosti je situace přísnější, zde je minimální výše základního kapitálu stanovena na 2 miliony Kč nebo 80 tisíc EUR.

Významnou roli hraje také převoditelnost nepeněžitého vkladu. Vklad musí být převoditelný na společnost a musí mít zjistitelnou hospodářskou hodnotu. Nelze tedy vložit například osobní služby nebo práce, které mají být teprve vykonány. Stejně tak není možné vložit pohledávky za společností nebo závazek k provedení práce či poskytnutí služby.

V praxi se často setkáváme s vkladem nemovitostí nebo celých podniků. V těchto případech je nutné věnovat zvýšenou pozornost právním aspektům převodu vlastnictví. U nemovitostí je třeba počítat s nutností vkladu do katastru nemovitostí, u podniku pak s přechodem všech práv a povinností. Společenská smlouva nebo zakladatelská listina musí obsahovat přesný popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění a částku, která se započítává na emisní kurs.

Nepeněžité vklady mohou představovat efektivní způsob, jak do společnosti vložit potřebný majetek bez nutnosti jeho předchozího prodeje a následného peněžitého vkladu. Zároveň však jejich využití klade zvýšené nároky na administrativu a právní zajištění celého procesu. Je proto vhodné důkladně zvážit všechny aspekty a případně konzultovat celý proces s právními a daňovými poradci.

Rozdíly základního kapitálu mezi typy společností

Základní kapitál představuje jeden z klíčových aspektů při zakládání obchodních společností v České republice, přičemž jeho výše se významně liší podle typu zvolené společnosti. U společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) je v současnosti minimální základní kapitál stanoven na pouhou 1 Kč, což představuje výrazné snížení oproti dřívějším 200 000 Kč. Tato změna, která vstoupila v platnost s novým občanským zákoníkem, značně zpřístupnila podnikání širšímu okruhu zájemců.

Naproti tomu akciová společnost (a.s.) vyžaduje podstatně vyšší základní kapitál, a to minimálně 2 000 000 Kč, případně 80 000 EUR při vedení účetnictví v eurech. Tento požadavek reflektuje složitější strukturu a větší rozsah podnikání typický pro akciové společnosti. U komanditní společnosti (k.s.) není zákonem stanovena minimální výše základního kapitálu, avšak komanditista musí vložit minimální vklad 5 000 Kč. Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) nemá zákonem stanovený požadavek na základní kapitál, což je dáno charakterem této společnosti, kde společníci ručí celým svým majetkem.

Specifickou kategorií jsou družstva, kde je minimální základní kapitál tvořen souhrnem členských vkladů. Zákon nestanovuje minimální výši základního kapitálu družstva, ale určuje minimální počet členů, který musí být alespoň tři. U sociálního družstva pak platí stejná pravidla jako u běžného družstva.

Významným aspektem je také způsob splácení základního kapitálu. U s.r.o. musí být před zápisem do obchodního rejstříku splaceno minimálně 30 % každého peněžitého vkladu, přičemž celková výše splacených peněžitých i nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. V případě jediného společníka musí být základní kapitál splacen v plné výši. U akciové společnosti musí být před zápisem do obchodního rejstříku splaceno minimálně 30 % jmenovité hodnoty akcií a celé emisní ážio.

Důležitým faktorem je také forma vkladu do základního kapitálu. Zatímco peněžité vklady jsou nejběžnější a nejjednodušší formou, lze využít i nepeněžité vklady, které musí být oceněny znalcem. U s.r.o. může být znalec vybrán jednatelem, u a.s. musí být jmenován soudem. Nepeněžitým vkladem může být pouze majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít.

Rozdíly v požadavcích na základní kapitál odrážejí různou míru odpovědnosti a rizika spojenou s jednotlivými formami podnikání. Zatímco nízký základní kapitál u s.r.o. podporuje rozvoj malého a středního podnikání, vyšší požadavky u a.s. zajišťují větší ochranu věřitelů a serióznost podnikatelského záměru. Tyto rozdíly také ovlivňují dostupnost jednotlivých forem podnikání pro různé skupiny podnikatelů a jejich schopnost získat externí financování.

Právní důsledky nesplacení základního kapitálu

Nesplacení základního kapitálu představuje závažný problém, který může mít pro společnost i její jednatele dalekosáhlé právní následky. V případě společnosti s ručením omezeným je základní kapitál stanoven na minimální výši 1 Kč, což je částka, kterou musí společníci do společnosti vložit před jejím vznikem. U akciové společnosti je minimální výše základního kapitálu stanovena na 2 miliony Kč, případně 80 000 EUR.

Pokud společníci nesplní svou vkladovou povinnost řádně a včas, mohou být ze společnosti vyloučeni tzv. kadučním řízením. Jednatel společnosti má povinnost vyzvat společníka k úhradě vkladu v dodatečné lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Jestliže společník ani v této dodatečné lhůtě svůj vklad nesplatí, může valná hromada rozhodnout o jeho vyloučení ze společnosti.

Nesplacení základního kapitálu může vést k osobní odpovědnosti jednatelů za závazky společnosti. Podle obchodního zákoníku ručí jednatelé společně a nerozdílně za závazky společnosti až do výše souhrnu nesplacených vkladů. Toto ručení trvá až do okamžiku úplného splacení vkladů a jejich zápisu do obchodního rejstříku.

V krajním případě může nesplacení základního kapitálu vést až k soudnímu zrušení společnosti. Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a nařídit její likvidaci, pokud společnost pozbyla oprávnění k podnikatelské činnosti nebo nevytváří povinné rezervní fondy.

Dalším významným důsledkem je nemožnost výplaty podílu na zisku, dokud nejsou splněny vkladové povinnosti. Společnost nesmí vyplácet podíly na zisku nebo jiné vlastní zdroje, pokud by si tím přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. Nesplacení základního kapitálu může také negativně ovlivnit důvěryhodnost společnosti v obchodních vztazích a ztížit přístup k bankovním úvěrům či jiným formám financování.

Trestněprávní odpovědnost může nastat v případě, kdy jednatelé úmyslně uvedou nepravdivé údaje o splacení vkladů do základního kapitálu. Takové jednání může být kvalifikováno jako trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle trestního zákoníku.

Pro předcházení těmto problémům je zásadní důsledné dodržování zákonných povinností souvisejících se splácením základního kapitálu. Jednatelé by měli pravidelně kontrolovat stav splácení vkladů a v případě prodlení včas iniciovat příslušné právní kroky. Důležitá je také řádná dokumentace všech souvisejících procesů a transparentní komunikace se společníky i obchodními partnery.