Daňové přiznání OSVČ 2024: Kompletní průvodce krok za krokem

Termíny podání daňového přiznání OSVČ 2024

Podání daňového přiznání za rok 2023 v roce 2024 je pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) klíčovou povinností. Základní termín pro podání daňového přiznání je stanoven na 2. dubna 2024, jelikož 1. dubna připadá na velikonoční pondělí. Tento termín platí pro všechny OSVČ, které si své daňové přiznání zpracovávají samostatně v papírové formě nebo ho podávají elektronicky prostřednictvím datové schránky či portálu Moje daně.

Pro OSVČ, které využívají služeb daňového poradce nebo mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se termín pro podání daňového přiznání prodlužuje až do 1. července 2024. Je však nutné pamatovat na to, že plná moc udělená daňovému poradci musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 2. dubna 2024, jinak pozdější termín nelze využít.

V případě elektronického podání daňového přiznání mají OSVČ několik možností. Mohou využít datovou schránku, portál Moje daně nebo aplikaci EPO. Elektronické podání je povinné pro všechny OSVČ, které mají zpřístupněnou datovou schránku. Pro ostatní zůstává možnost podat přiznání v papírové formě, kterou lze osobně doručit na podatelnu finančního úřadu nebo zaslat poštou.

Důležité je také nezapomenout na skutečnost, že ve stejném termínu jako daňové přiznání je nutné podat i přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Pro podání přehledů platí lhůta jeden měsíc od termínu pro podání daňového přiznání. To znamená, že při standardním termínu je nutné přehledy podat do 2. května 2024, při využití služeb daňového poradce pak do 1. srpna 2024.

V případě, že OSVČ nestihne podat daňové přiznání v řádném termínu, může požádat finanční úřad o prodloužení lhůty. Tato žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a lze získat prodloužení maximálně o tři měsíce. Je však třeba počítat s tím, že prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání nemá vliv na splatnost daně, která musí být uhrazena v původním termínu.

Pokud OSVČ podá daňové přiznání po stanovené lhůtě, hrozí jí sankce. Při zpoždění do 5 pracovních dnů se pokuta neukládá. Při delším prodlení je minimální pokuta 1 000 Kč, maximálně však 5 % z vyměřené daně. K tomu se navíc připočítává úrok z prodlení za každý den zpoždění platby daně. Proto je důležité dodržet stanovené termíny nebo včas požádat o jejich prodloužení.

Změny v paušálních výdajích pro rok 2024

Pro podnikatele a živnostníky přináší rok 2024 významné změny v oblasti paušálních výdajů, které je třeba zohlednit při přípravě daňového přiznání. Maximální limity pro uplatnění výdajových paušálů se od ledna 2024 zvýšily, což může významně ovlivnit celkovou daňovou povinnost OSVČ. U živnostníků s příjmy ze živnostenského podnikání zůstává zachována možnost uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů, přičemž maximální limit se zvýšil na 2,4 milionu korun příjmů ročně. Pro svobodná povolání a příjmy z jiné samostatné činnosti platí 60% paušál s novým limitem 1,8 milionu korun příjmů.

Významnou novinkou je také úprava u pronájmu nemovitostí, kde lze nadále uplatnit 30 % paušál, ale s vyšším limitem 1,2 milionu korun příjmů. U zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství zůstává 80% paušál s odpovídajícím limitem jako u živnostenského podnikání. Tyto změny reflektují současnou ekonomickou situaci a inflační vývoj, přičemž jejich cílem je poskytnout podnikatelům větší prostor pro optimalizaci daňové zátěže.

Podnikatelé musí při volbě paušálních výdajů zvážit několik důležitých aspektů. Pokud se rozhodnou přejít z vedení účetnictví nebo daňové evidence na paušální výdaje, je nutné provést úpravu základu daně za předchozí zdaňovací období. Tato změna může mít významný dopad na celkovou daňovou povinnost v přechodném období. Zároveň je třeba mít na paměti, že při využití paušálních výdajů není možné uplatnit další daňové slevy související s podnikáním, jako například odpisy majetku nebo skutečné výdaje na pohonné hmoty.

Pro rok 2024 je také důležité zmínit, že při využití paušálních výdajů musí podnikatelé stále vést evidenci příjmů a pohledávek. Tato povinnost zůstává zachována i přes zjednodušení administrativy, které paušální výdaje přinášejí. Evidence musí být vedena chronologicky a musí obsahovat všechny příjmy související s podnikatelskou činností. Podnikatelé také musí uchovávat doklady prokazující jejich příjmy po dobu, po kterou může správce daně vyměřit daň.

Změny v paušálních výdajích se promítají i do oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Vyměřovací základ pro pojistné se stanoví z rozdílu mezi příjmy a paušálními výdaji, přičemž minimální vyměřovací základ pro rok 2024 byl také navýšen. Podnikatelé by měli této oblasti věnovat zvýšenou pozornost, protože nesprávné stanovení vyměřovacího základu může vést k nedoplatkům na pojistném.

Pro správné využití paušálních výdajů v roce 2024 je doporučeno konzultovat konkrétní situaci s daňovým poradcem, zejména pokud podnikatel zvažuje přechod z jednoho způsobu uplatňování výdajů na druhý. Včasná příprava a správné pochopení všech souvisejících povinností může významně usnadnit proces podání daňového přiznání a minimalizovat riziko případných chyb.

Nové limity pro povinnou registraci DPH

Od roku 2024 dochází k významné změně v oblasti povinné registrace k DPH pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nový limit pro povinnou registraci k DPH se zvyšuje z původního 1 milionu korun na 2 miliony korun. Tato úprava reflektuje současnou ekonomickou situaci a inflační vývoj v České republice, přičemž má za cíl ulehčit administrativní zátěž menším podnikatelům.

Pro OSVČ to v praxi znamená, že se nemusí registrovat k DPH, dokud jejich obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne hranici 2 milionů korun. Tato změna přináší značnou úlevu zejména pro drobné živnostníky a začínající podnikatele, kteří tak mohou déle setrvat v režimu neplátců DPH a vyhnout se tak složité administrativě spojené s evidencí DPH.

Je důležité si uvědomit, že překročení limitu se sleduje zpětně a podnikatel má povinnost sledovat svůj obrat průběžně. Pokud OSVČ překročí stanovený limit 2 miliony korun, musí podat přihlášku k registraci DPH do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat. Plátcem DPH se pak stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila obrat.

Nová právní úprava také pamatuje na situace dobrovolné registrace k DPH. I nadále zůstává možnost stát se plátcem DPH dobrovolně, což může být výhodné například pro podnikatele, kteří spolupracují převážně s plátci DPH nebo plánují větší investice do podnikání. V takovém případě mohou požádat o registraci kdykoliv, bez ohledu na výši jejich obratu.

Pro rok 2024 je také důležité zmínit, že se změnou limitu souvisí i úprava v oblasti kontrolního hlášení. OSVČ, které se stanou plátci DPH, musí počítat s povinností podávat kontrolní hlášení, které slouží jako nástroj proti daňovým únikům. Kontrolní hlášení se podává elektronicky, a to ve stejných termínech jako daňové přiznání k DPH.

Podnikatelé by měli věnovat zvýšenou pozornost správnému vedení evidence svých příjmů, aby mohli včas reagovat na případné překročení limitu. Doporučuje se konzultovat svou situaci s daňovým poradcem, zejména pokud se obrat blíží stanovenému limitu nebo pokud OSVČ zvažuje dobrovolnou registraci k DPH. Správné načasování registrace může mít významný vliv na finanční situaci podnikatele a jeho administrativní povinnosti.

Změna limitu pro povinnou registraci k DPH je součástí širšího balíčku opatření, která mají za cíl modernizovat a zjednodušit daňový systém v České republice. Pro OSVČ to představuje významnou příležitost k optimalizaci jejich podnikatelské činnosti a možnost lépe plánovat své finanční toky v roce 2024.

Výše minimálních záloh na pojistné 2024

Pro osoby samostatně výdělečně činné dochází v roce 2024 k významným změnám ve výši minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění se od ledna 2024 zvyšuje na 2.722 Kč měsíčně, což představuje nárůst o 156 Kč oproti předchozímu roku. Tato částka vychází z minimálního vyměřovacího základu, který činí 50% průměrné mzdy.

V případě sociálního pojištění je situace obdobná. Minimální záloha na důchodové pojištění pro hlavní činnost vzrostla na 3.852 Kč měsíčně. Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost se minimální záloha zvýšila na 1.541 Kč měsíčně. Tyto částky reflektují zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství, ze které se minimální vyměřovací základy vypočítávají.

Podnikatelé musí pamatovat na to, že první zvýšenou zálohu je nutné zaplatit již za leden 2024, a to nejpozději do 8. února 2024. Pokud OSVČ platí vyšší než minimální zálohy, měla by zvážit jejich případnou úpravu v návaznosti na očekávané příjmy v roce 2024. Zálohy lze samozřejmě platit i ve vyšší než minimální výši, což může být výhodné z hlediska budoucího důchodového zabezpečení.

Pro začínající podnikatele je důležité vědět, že povinnost platit zálohy vzniká od měsíce, ve kterém zahájili samostatnou výdělečnou činnost. Výjimku tvoří první rok podnikání u zdravotního pojištění, kdy se zálohy neplatí a pojistné se doplatí až po podání přehledu. U sociálního pojištění tato výjimka neplatí a zálohy je nutné platit od počátku činnosti.

V případě, že OSVČ vykonává činnost jako vedlejší (například při zaměstnání na hlavní pracovní poměr nebo při pobírání důchodu), může být od placení záloh na sociální pojištění osvobozena, pokud její příjem v předchozím roce nepřesáhl rozhodnou částku. Pro rok 2024 činí tato rozhodná částka 96.777 Kč. U zdravotního pojištění tato možnost není, zálohy musí platit každá OSVČ bez ohledu na výši příjmů.

Změna výše minimálních záloh se promítne i do výpočtu pojistného za rok 2023, které OSVČ vyúčtují v přehledech podávaných v roce 2024. Při výpočtu doplatku nebo přeplatku pojistného se bude vycházet z minimálního vyměřovacího základu platného pro rok 2023. Případný doplatek pojistného je nutné uhradit do 8 dnů po podání přehledu.

Podnikatelé by měli věnovat zvýšenou pozornost správnému nastavení trvalých příkazů k úhradě záloh a jejich včasné úpravě na nové částky. Pozdní úhrada záloh může vést k penále a dalším sankcím ze strany příslušných institucí. V případě finančních obtíží je možné požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovnu o snížení záloh, je však třeba počítat s tím, že případný nedoplatek bude nutné doplatit po podání přehledu za rok 2024.

Daňové slevy a zvýhodnění pro OSVČ

Podnikatelé a živnostníci mohou při podání daňového přiznání za rok 2023 využít několik daňových slev a zvýhodnění, které jim pomohou optimalizovat jejich daňovou povinnost. Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně a nárok na ni má každá OSVČ bez ohledu na délku podnikání v daném roce. Tato částka se odečítá od vypočtené daně a její uplatnění je automatické.

Pro OSVČ, které jsou současně zaměstnané nebo studují, je důležité vědět o možnosti uplatnit slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Podmínkou je věk do 26 let nebo v případě doktorského studia do 28 let. Slevu lze uplatnit i za měsíce, kdy student současně podniká.

Významnou úsporu mohou získat podnikatelé s rodinou. Daňové zvýhodnění na první dítě činí 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč. Pro uplatnění je nutné, aby dítě žilo s podnikatelem ve společné domácnosti. Zvýhodnění lze čerpat i na dítě s průkazem ZTP/P, v takovém případě se částka zdvojnásobuje.

Manželé podnikatelů mohou využít slevu na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč za rok, pokud jejich příjmy nepřesáhnou 68 000 Kč za zdaňovací období. Do těchto příjmů se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek či příspěvek na péči. V případě držitele průkazu ZTP/P se částka slevy na manžela/manželku zvyšuje na dvojnásobek.

OSVČ se zdravotním postižením mohou uplatnit rozšířené slevy. Základní sleva na invaliditu prvního a druhého stupně činí 2 520 Kč ročně, na invaliditu třetího stupně 5 040 Kč ročně. Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na slevu 16 140 Kč ročně. Tyto slevy lze kombinovat s ostatními slevami a jejich uplatnění je podmíněno doložením příslušných dokumentů.

Pro rok 2024 je důležité zmínit možnost uplatnění odpočtu na bezúplatné plnění (dary), kdy lze odečíst až 30 % ze základu daně, přičemž minimální hodnota daru musí být alespoň 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně. Nově lze také využít odpočet za darování krve či krevních složek, kdy jeden odběr představuje hodnotu 3 000 Kč.

Podnikatelé investující do vzdělávání mohou využít odpočet na podporu odborného vzdělávání. Tento odpočet zahrnuje výdaje na žáka či studenta ve střední škole nebo vyšší odborné škole v rámci praktického vyučování, odborné praxe nebo části akreditovaného studijního programu vysoké školy.

Pro správné uplatnění všech slev a zvýhodnění je nezbytné vést přesnou evidenci a uchovávat potřebné doklady. Doporučuje se konzultace s daňovým poradcem, zejména v případech složitějších daňových situací nebo při kombinaci více slev a odpočtů. Všechny tyto slevy a zvýhodnění mohou výrazně snížit daňovou povinnost OSVČ a je proto důležité jim věnovat náležitou pozornost při přípravě daňového přiznání.

Elektronické podání daňového přiznání přes MOJE daně

Elektronické podání daňového přiznání prostřednictvím portálu MOJE daně představuje v roce 2024 nejpohodlnější způsob, jak splnit svou daňovou povinnost. Tento moderní online systém, který Finanční správa neustále vylepšuje, nabízí kompletní elektronické zpracování a podání daňového přiznání pro OSVČ. Pro přihlášení do aplikace MOJE daně můžete využít několik způsobů ověření identity - bankovní identitu (BankID), datovou schránku, nebo eObčanku.

Systém MOJE daně výrazně usnadňuje celý proces podání přiznání, jelikož automaticky předvyplní dostupné údaje z předchozích let a nabízí intuitivní průvodce celým formulářem. V roce 2024 systém obsahuje aktualizované daňové sazby a všechny legislativní změny, které je nutné při vyplňování zohlednit. Při elektronickém podání máte také prodlouženou lhůtu pro podání až do 2. května 2024, zatímco při papírovém podání musíte přiznání odevzdat do 2. dubna.

Velkou výhodou elektronického podání přes MOJE daně je možnost průběžného ukládání rozpracovaného přiznání. Můžete tak formulář vyplňovat postupně a vracet se k němu podle potřeby. Systém také obsahuje vestavěnou kontrolu, která vás upozorní na případné chyby nebo nesrovnalosti ještě před odesláním. Automatické matematické výpočty minimalizují riziko početních chyb, které jsou při ručním vyplňování běžné.

Pro OSVČ je particularly užitečná sekce s přehledem záloh na sociální a zdravotní pojištění, které systém automaticky vypočítá na základě vykázaného zisku. Součástí elektronického podání je i možnost vygenerování a odeslání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu přímo z prostředí MOJE daně. Tím odpadá nutnost samostatného vyplňování těchto dokumentů.

V případě nejasností nabízí portál MOJE daně rozsáhlou nápovědu a vysvětlivky k jednotlivým řádkům přiznání. Nechybí ani odkazy na relevantní paragrafy zákonů a metodické pokyny. Pro rok 2024 byla také rozšířena funkcionalita o možnost elektronické komunikace s finančním úřadem přímo přes portál, včetně zasílání dotazů a přijímání odpovědí.

Systém také umožňuje připojení elektronických příloh, jako jsou účetní výkazy nebo potvrzení o darech. Všechny dokumenty jsou bezpečně uloženy a kdykoliv dostupné pro případnou kontrolu nebo pozdější reference. Po úspěšném odeslání přiznání obdržíte automatické potvrzení s uvedením podacího čísla, které slouží jako doklad o splnění daňové povinnosti.

Pro OSVČ, které využívají služeb účetních nebo daňových poradců, nabízí MOJE daně možnost udělení plné moci k zastupování přímo v elektronické podobě. Daňový poradce pak může přiznání zpracovat a podat vaším jménem, přičemž lhůta pro podání se v takovém případě prodlužuje až do 1. července 2024.

Dokumenty potřebné k daňovému přiznání

Pro správné vyplnění a podání daňového přiznání jako OSVČ v roce 2024 je nezbytné mít připravené všechny potřebné dokumenty a podklady. Základním dokumentem je přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok, který musí obsahovat veškeré příjmy z podnikatelské činnosti a související výdaje. Tento dokument by měl být podložen účetními doklady, fakturami vydanými i přijatými, a bankovními výpisy.

Parametr	2023	2024
Termín podání	3. dubna 2023	2. dubna 2024
Minimální záloha na zdravotní pojištění	2.722 Kč	3.016 Kč
Minimální záloha na sociální pojištění	2.944 Kč	3.852 Kč
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění	19.917 Kč	22.072 Kč
Minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění	10.081 Kč	13.191 Kč
Sleva na poplatníka	30.840 Kč	30.840 Kč

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci musí mít k dispozici kompletní deník příjmů a výdajů, knihu pohledávek a závazků, případně další pomocné knihy. Ti, kteří vedou účetnictví, potřebují účetní závěrku obsahující rozvahu a výkaz zisku a ztráty. V případě uplatňování výdajových paušálů je nutné doložit pouze evidenci příjmů a pohledávek.

Důležitým dokumentem jsou potvrzení o zaplacených zálohách na sociální a zdravotní pojištění za předchozí rok. Tato potvrzení získáte od příslušné správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Pokud jste v průběhu roku platili dobrovolné nemocenské pojištění, je třeba doložit i tyto platby.

Pro uplatnění slev na dani je nutné shromáždit příslušná potvrzení. Jde například o potvrzení o studiu u slevy na studenta, rodný list dítěte pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti, nebo potvrzení o umístění dítěte v předškolním zařízení. V případě uplatňování slevy na manželku/manžela s nízkými příjmy je potřeba doložit doklady o jejich příjmech.

Podnikatelé, kteří si chtějí odečíst úroky z hypotečního úvěru, musí mít k dispozici potvrzení o zaplacených úrocích od banky. Pro odpočet darů je nezbytné doložit potvrzení o poskytnutém daru od příjemce. U penzijního připojištění a životního pojištění jsou potřebná potvrzení od příslušných institucí o zaplacených částkách.

V případě příjmů ze závislé činnosti (například z pracovního poměru) je nutné doložit potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Pokud máte příjmy z pronájmu nemovitostí, připravte si dokumentaci související s těmito příjmy včetně evidence příjmů a výdajů z nájmu.

Pro podnikatele, kteří jsou plátci DPH, je důležité mít připravená všechna podaná daňová přiznání k DPH za předchozí rok. V případě majetku zařazeného do podnikání je potřeba evidence dlouhodobého majetku včetně odpisových plánů. Nezapomeňte také na dokumentaci k případnému prodeji nebo vyřazení majetku v průběhu roku.

Pokud jste v průběhu roku realizovali investice do podnikání nebo získali dotace, je nutné mít k dispozici veškerou související dokumentaci. Pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu je vhodné mít připravené také inventurní soupisy zásob a majetku k poslednímu dni zdaňovacího období.

Sankce za pozdní podání přiznání

Pokud podáte daňové přiznání po stanoveném termínu, musíte počítat s finančními sankcemi. Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2023 je 2. dubna 2024, případně 2. července 2024, pokud využíváte služeb daňového poradce nebo máte povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Při nedodržení těchto termínů vám finanční úřad může vyměřit pokutu.

Výše sankce se odvíjí od délky prodlení a výše daňové povinnosti. Pokuta za opožděné podání činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně však do výše 5 % stanovené daně. Minimální pokuta činí 1 000 Kč a maximální může dosáhnout až 300 000 Kč. Je důležité si uvědomit, že pokuta se počítá i za víkendy a svátky, nikoliv pouze za pracovní dny.

V případě, že daňové přiznání podáte se zpožděním do 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, finanční úřad může být tolerantní a pokutu neudělit. Toto však není pravidlem a záleží na individuálním posouzení správce daně. Při delším prodlení je už udělení pokuty prakticky nevyhnutelné.

Kromě pokuty za pozdní podání musíte počítat i s úrokem z prodlení, pokud současně nezaplatíte daň včas. Úrok z prodlení se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů. Tento úrok se počítá za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy vám vznikne daňová povinnost nově. V takovém případě máte povinnost se registrovat k dani z příjmů do 15 dnů ode dne, kdy vám vznikla registrační povinnost. Nesplnění této povinnosti může vést k dodatečné pokutě až do výše 500 000 Kč.

Pro OSVČ je také důležité vědět, že pozdní podání daňového přiznání může mít vliv na další povinnosti, například na správné stanovení záloh na další zdaňovací období. Nesprávně stanovené zálohy mohou vést k dalším sankcím a komplikacím v budoucnu.

V extrémních případech, kdy OSVČ dlouhodobě neplní své daňové povinnosti nebo nepodává daňová přiznání, může finanční úřad přistoupit k razantnějším opatřením. Mezi ně patří stanovení daně podle pomůcek, kdy úřad sám odhadne výši daňové povinnosti, což bývá zpravidla pro poplatníka velmi nevýhodné. V nejhorším případě může dojít až k exekučnímu řízení nebo trestnímu stíhání pro krácení daně.

Proto je vždy lepší předcházet problémům a podat daňové přiznání včas, případně požádat o prodloužení lhůty, pokud víte, že stanovený termín nestihnete. Žádost o prodloužení lhůty lze podat nejpozději do konce základní lhůty pro podání daňového přiznání, tedy do 2. dubna 2024, a lze takto získat prodloužení až o 3 měsíce.

Daňové přiznání není jen povinnost, ale i příležitost vidět, jak se nám v podnikání daří. Je to zrcadlo našeho úsilí a zodpovědnosti vůči státu i sobě samým.

Radmila Procházková

Možnosti odkladu daňového přiznání

Daňové přiznání lze za určitých podmínek podat později než v základním termínu, který je stanoven na 2. dubna 2024. Existuje několik způsobů, jak získat odklad pro podání daňového přiznání. První možností je automatický odklad o tři měsíce, který získáte podáním daňového přiznání elektronickou formou. V takovém případě se termín posouvá až na 2. července 2024. Tato možnost je velmi praktická zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, které preferují digitální komunikaci s finančním úřadem.

Další variantou je využití služeb daňového poradce nebo advokáta. Pokud zmocníte daňového poradce k podání daňového přiznání, získáte automaticky odklad až do 1. července 2024. Je však důležité pamatovat na to, že plná moc musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 2. dubna 2024. V opačném případě nárok na prodloužení termínu zaniká. Spolupráce s daňovým poradcem může být výhodná zejména pro podnikatele s komplexnějším účetnictvím nebo těmi, kteří si nejsou jisti správným vyplněním formulářů.

Ve výjimečných případech lze požádat finanční úřad o individuální prodloužení lhůty. Tato žádost musí být podána před uplynutím standardního termínu a musí obsahovat relevantní důvody pro odklad. Může se jednat například o vážné zdravotní důvody, živelní pohromy nebo jiné mimořádné okolnosti. Finanční úřad posuzuje každou žádost individuálně a není povinen jí vyhovět.

Je třeba mít na paměti, že odklad podání daňového přiznání automaticky znamená i odklad platby daně. To může být výhodné z hlediska cash flow, ale je nutné počítat s tím, že případné nedoplatky budou navýšeny o úrok z prodlení. Proto je vhodné zvážit, zda je odklad skutečně nezbytný. Při elektronickém podání je také možné využít předvyplněného daňového přiznání, které může celý proces významně zjednodušit.

Pro OSVČ, které mají povinnost platit zálohy na daň z příjmů, je důležité vědět, že odklad podání daňového přiznání nemá vliv na termíny těchto záloh. První záloha je splatná 15. června 2024 a druhá 15. prosince 2024, bez ohledu na to, kdy bylo podáno daňové přiznání. Výše záloh se určuje podle poslední známé daňové povinnosti, proto je důležité správně vypočítat daňovou povinnost za předchozí období.

V případě, že OSVČ využije služeb daňového poradce, je vhodné s ním konzultovat i optimální nastavení záloh a možnosti daňové optimalizace pro následující období. Odborná pomoc může přinést významné úspory a eliminovat riziko chyb, které by mohly vést k sankcím ze strany finančního úřadu.

Daňově uznatelné výdaje pro OSVČ 2024

Pro osoby samostatně výdělečně činné je naprosto zásadní správně identifikovat a uplatnit daňově uznatelné výdaje, které mohou v roce 2024 významně snížit jejich daňovou povinnost. Daňově uznatelné výdaje musí přímo souviset s podnikatelskou činností a být řádně doloženy příslušnými doklady. Mezi základní kategorie těchto výdajů patří především nákup materiálu a zboží, které OSVČ využívá při své činnosti. Podnikatel může do nákladů zahrnout také provozní výdaje spojené s vlastním či pronajatým prostorem, kde vykonává svou činnost. Jedná se zejména o nájem, energie, vodné a stočné, vytápění či klimatizaci.

Významnou položkou jsou také odpisy dlouhodobého majetku, přičemž v roce 2024 lze nadále využít mimořádné odpisy pro majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině. Podnikatelé mohou do nákladů zahrnout i výdaje na pohonné hmoty, přičemž je možné uplatnit buď skutečné výdaje na základě dokladů a knihy jízd, nebo paušální výdaj na dopravu. V případě využívání soukromého vozidla pro podnikání je možné uplatnit i poměrnou část nákladů na údržbu, opravy, pojištění a silniční daň.

Mezi další uznatelné výdaje patří náklady na vzdělávání a školení související s podnikáním, odbornou literaturu, software a jeho aktualizace, výdaje na pracovní cesty včetně ubytování a stravného. OSVČ může uplatnit také náklady na propagaci a reklamu, včetně tvorby a správy webových stránek, inzerce či reklamních materiálů. Do daňově uznatelných výdajů spadají i povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění podnikatele, pojištění odpovědnosti a majetku souvisejícího s podnikáním.

V roce 2024 je možné zahrnout do výdajů také náklady na telekomunikační služby, poštovné, bankovní poplatky či právní a účetní služby. Podnikatelé mohou uplatnit i výdaje na ochranné pracovní pomůcky, kancelářské potřeby a drobný majetek do 80 000 Kč. Důležité je také správné časové rozlišení nákladů, kdy některé výdaje musí být rozpuštěny do více zdaňovacích období.

Pro mnoho OSVČ může být výhodnější využít výdajový paušál, který v roce 2024 činí až 80 % u řemeslných živností, 60 % u ostatních živností, 40 % u svobodných povolání a 30 % u příjmů z nájmu. Při využití paušálních výdajů není nutné prokazovat skutečné náklady, ale není možné uplatnit další výdaje nad rámec paušálu. Každý podnikatel by měl pečlivě zvážit, která varianta je pro něj výhodnější, a to s ohledem na skutečnou výši nákladů a administrativní náročnost jejich evidence.